Je to zvláštní, jak my - lidé - najednou se objevujeme v tomto kompaktním, tj. omezeném a uzavřeném, světě, žijeme své životy a stále je zde tolik lidí, které neznáme a ani nikdy nepoznáme, byť náš osud a původ je společný. Když potkáváme někoho nového v našem životě, je to ještě zvláštnější pocit, protože sdělujeme tomu druhému okamžiky z...
Nějak nenápadně a nečekaně jsem začala pracovně navštěvovat jedno město na Vysočině. Zdálo se, že je obyčejné a pomalé, nikam nepospíchající, jako klidná náves. Svou neokázalostí se nevtíralo ani neprojevovalo zájem o nového pozorovatele – tj. o mně. Nedbale existovalo svým tempem dál, neohlíželo se, nezkoumalo. Nespěchalo otevírat svá zákoutí a...
Mlha padá na zasněnou ves, den se chýlí ke tmě. Je pusto a prázdno na silnicích a ulicích malé vísky. Jsme doma a přemítáme dnešní sled událostí, dialogy s lidmi, které jsme dnes potkali. Možná se mihne i pár tváří v obrazové paměťové stopě, co se hned jemně rozplyne a skrze ni prostoupí známý interiér, zeď, obrazovka televize. Dnešní...
Zapisuji datum a rozumím, že slovo březen za tečkou znamená přicházející jaro. V Praze v tomto období bývá již docela teplo. Ale všudypřítomná suchá šeď a kamenná tvář města ještě nedává ani příležitost ani možnost pocítit nový vzruch života.
Samota lesů a polí, to ticho a klidný, přirozený chod života, ty lesní a polní cesty, co jsou prázdné. Slyšet je jen šumění jehličnanů, když se blízko přiblížíte k lesu. Ten, jako v pohádce, oživuje a šumivě šeptá si. Les, jako chrám se zpěvem ptáků vyzývá k zastavení se a pomalému procítění zevnitř. Lesy a půda, skaliska, říčky a potoky...
Může tedy umění odpovědět na tento přirozený požadavek?
"Užíváte zrcadlo, abyste viděli svůj obličej; užíváte umělecké práce, abyste viděli svou duši."
Je to docela silné tvrzení. A lze na něj nahlížet dvojím způsobem.
Umění musí umět otevírat nové dimenze a prostory ve vědomí a psychičnu člověka. Není to ukázka řemeslných dovedností. Romanopisec nepíše román, protože ukazuje lidem, že umí psát.
Slovo má velký význam. Slovem lze proklínat, zaklínat a lze i žehnat, vyslovovat slova lásky. Ty myšlenky či slova, které budujeme ve svém vědomí, předurčují naše kroky a...
Okamžik pozastavení, okamžik, který si Idea zvolila za ten svůj. Vtiskla se do hlíny nastálo, a pak se u ní zastavil čas. Již není žádného trvání, krom toho věčného pozastavení.
Minulost národa je zakódovaná v melodiích lidové písně. Reflexe života je všudypřítomná, zvláště tehdy, když ji génius dokáže správně konvertovat do nejpřirozenějšího formátu pro člověka.
Ukrajinská lidová píseň je často smutná a mystická. Slova jsou spíše symboly, než konkrétní jevy.